Zatímco celá řada savců se rodí do značné míry přizpůcobena životu mimo tělo matky, například hříbě se během 20-ti minut po porodu postaví na vlastní nohy, u nás lidí pokračuje vývoj pohybového aparátu, nervové soustavy i imunitního systému dlouho po porodu. A milníku postavení se na vlastní nohy dosahujeme kolem jednoho roku života.
V prvních měsících života není kostní a svalová struktura kojence schopna udržet jeho váhu. Pro správný fyziologický vývoj je proto nutné zajistit, aby miminko leželo co nejdéle v rovině a ve vodorovné poloze. Poloha vleže na zádech zajišťuje, že nedochází k přetěžování žádné části těla tím, že jeho hmotnost je rovnoměrně rozložena a jeho tělo je podepřeno velkou plochou.
Dále je důležité zdůraznit, že dýchací systém kojence je ještě "nezralý" a "brániční". Ke konci těhotenství začíná alveolární fáze, která skončí v raném kojeneckém věku (kolem 18-24 měsíců života dítěte) a vede k vytvoření definitivního počtu plicních sklípků (alveolů), což výrazně zvětšuje plochu pro výměnu kyslíku. Teprve od 18 měsíců probíhá vývoj plic dítěte souběžně s růstem tělesné hmotnosti a se stabilním poměrem obsahu vzduchu k objemu plic. V horizontální poloze žebra a mezižeberní svaly současnou kontrakcí s bránicí usnadňují zpevnění hrudního koše, takže činnost bránice je usnadněna a umožňuje pravidelnou dechovou výměnu. (1).
Nedávná studie Bristolské univerzity (UK) publikovaná v Archives of Disease in Childhood - Fetal and Neonatal Edition (2) ukazuje, že sezení v autosedačce po dobu delší než 30 minut může mít několik následků. Vědci zkoumali některé parametry (okysličení krve a srdeční frekvenci) u 40 kojenců ve věku od jednoho dne do dvou měsíců. V laboratoři simulovali účinky podřimování v autosedačce a zjistili, že přibližně po 30 minutách se množství kyslíku v krvi kojenců výrazně snížilo, zatímco srdeční frekvence se zvýšila. Dýchací potíže - tedy snížené okysličení krve a zvýšená srdeční frekvence - mohou být zhoršeny tím, že krční svaly u takto malých dětí nejsou schopny správně podepřít hlavu. Ačkoliv touto studií zkoumali vliv novorozenecké autosedačky a nikoliv kočárku, nepřímo nám touto studií ukázali, že poloha novorozence jiná než vodorovné ležení, by neměla být delší než 30 minut. Vycházky a přepravy delší než zmíněných 30 minut, by se neměly odehrávat jinak než v odpovídajícím kočárku.
Toto tvrzení je nepřímo podpořeno názorem fyzioterapeutů, v článku Kočárky - V sedě ležet (3), kde se nedoporučuje použití šátku i autosedačky upevněné adaptérem na podvozku kočárku, z důvodu nesprávného vývoje pohybového aparátu. Tento článek z roku 2014, ještě nezohledňuje vývoj v oblasti polohovacích autosedaček, které jako první uvedla na trh německá firma Kiddy GmbH v roce 2016.
Dítě tráví v kočárku každý den mnoho hodin. Je to prostředí, kde probíhají rané fáze jeho vývoje. Správně zvolený kočárek, který je navržen s ohledem na jeho vývoj, tento přirozený proces podpoří a přispěje k jeho dobrému startu do života. To jaké by měl mít takový kočárek vlastnosti si rozebereme v samostatném článku.
(1) The Respiratory System in Babies (https://www.stanfordchildrens.org)
(2) Renu Arya, Georgina Williams, Anna Kilonback, Martin Toward, Michael Griffin, Peter S. Blair, Peter Fleming – University of Bristol, UK: Is the infant car seat challenge useful? A pilot study in a simulated moving vehicle”
(3) Iva Fišerová: Kočárky – V sedě ležet? (https://www.ivafis.cz/kocarky/)